• středa – extraliga Pardubice 5 bodů, noční přejezd do Toruně
• čtvrtek – trénink v Toruni
• pátek – přejezd do Daugavpils
• sobota – závod SWC   7 bodů, návrat do Toruně
• neděle – extraliga Toruň 0 bodů – zerko…

Co dodat?  Není forma nejsou výsledky, jako by není důvod a přesto se nějak nedaří, těžko říci proč?

• Foto Daugavpils – http://foto.sportowefakty.pl/index.php?k=2&p=7&g=2765  závody na silně rozbité dráze na hranici regulernosti. Mnoho pádů, žádný úraz. Díky za podporu zaslouží neúnavný cestovatelský kroužek HBC fans.

• Foto Toruň – http://www.speedway.torun.pl/galeria117.php perfektní až dokonalé. Prostředí, dráha, zázemí jezdců, dokonalá organizace. Závody jako řemen, pravá řezanka. Bez prasáren, krásná čistá střelba. Na tomhle stadióně má jezdec vše co potřebuje. Perfektní podmínky, však vyžadují perfektní výsledky.

Byl jsem svědkem i čtvrtečního tréninku. Pan Zabik v půl4té sednul do traktoru a připravil dráhu. Ve 4hodiny začala trénovat kompletní extraligová sestava + místní junioři. Je jich tam několik na Matějovo úrovni. Dráhu mají k dispozici kdy si vzpomenou – dráha a lidi okolo jsou tam přeci pro ně…. „Kolik chcete gum,“ ptá se týpek. Laďa vyjeveně zírá “ jako na co?“  „Na trénink“ vrací mu vyjevený výraz místní mechanik. V půl 7mé bylo hotovo. Každý na dráze 8 – 10x. Trenér si dráhu smykoval, startoval i zašel do depa promluvit s jezdci. Vše volným krokem a s úsměvem, paráda.

Ti kluci mají všechno a u nosu, nikam se nemusí kodrcat za výdělkem. Všechno je tak nějak automaticky. Ví proč, pro koho a za koho závodí. Každý jim vychází vstříc, žádné překážky.

Tak si říkám,  zda je vůbec možné tomuhle v našich českých podmínkách konkurovat. Připočtu li k tomu, že neexistuje jediný Čech co by byl v Polsku dobře zapsaný a mohl k sobě vytáhnout českého juniora, tak jako to dělají Australané či  Angličani, nevidím to s českým vstupem do polské extratřídy = světové elity, nijak růžově.

Pro nezasvěcené časový průběh uplynulého víkendu

Středa –

14.00 – odjezd Praha-Pardubice

18.00 – závod

23.00 – odjezd Toruň

čtvrtek –

8.00 – příjezd Toruň(750Km)hotel – sprcha – snídaně

9.00 – odjezd stadion

10.00 – příprava moto + úprava přidělené dílny

16.00 – trénink

19.00 – příprava moto na Daugavpils

Pátek –

1.00 – hotovo uklizeno, na hotel a spát(jdu spát po 43. hodinách)

7.00 – budíček snídaně koupačka

8. 00 – odjezd stadion, naložit

9.00 – odjezd Daugavpils

21.00 – (22.00 místního) příjezd(850Km) – sprcha – večeře

22.00 – (23.00 místního spát)

Sobota –

7.00 – budíček – sprcha – snídaně

8.00 – stadion

9.00 – přejímka na trénink

10.00 – 12.00 trénink

14.00 – přejímka na závod

18.00 – závod

22.00 – odjezd Toruň

Neděle-

7.00 – příjezd Toruň – hotel – sprcha – snídaně

8.00 – příprava moto na extraligu

16.00 – moto do boxu

18.00 – závody

22.00 – odjezd Praha

Pondělí –

7.00 – příjezd Praha

Odjeto ve 3. lidech s tím, že se team snaží jezdci poskytnout co největší oddech a pohodlí. V neděli v Toruni na nás čekal Marťas s Kaldou, aby pomohli s přípravou motorek.

Plochodrážní „člověk“ si řekne proč to tu popisuji. Je to určené laické veřejnosti, aby si lidé udělali obrázek o závodní romantice. Jedná se o rutinu silnic – dálnic(netýká se Polska) – benzinek – hotelů – baget – bufetů – rozebírání a skládání motorek. Člověk tráví desítky hodin a tisíce kilometrů ve 2 – 3 m3, ve 2-3lidech.

Povyražení znamená potkat na Litevské okresce Aďovo dodávku s Kompržem za volantem a Pupka jak haleká z bočního okénka. Nebo, když se objeví HBC fans v daugavpilském depu.

Jinak si člověk krade okamžiky k odpočinku. Třeba v depu mezi tréninkem a závodem na skládací židličce se sluchátky na uších a kšiltem v očích, když okolo v boxech vrčí motory i tak se dá klimbnout..