Matěj Kůs Official Website, Oficiální Stránka Matěje Kůse

Pro speedwaya-z.cz v r.2008: Matěj Kůs: „Letos jsem se připravoval jak nikdy předtím!“

Publikováno Úno.16, 2008, kategorie Články

Praha – 16. února 2008
Převzato s laskavým svolením serveru www.speedwaya-z.cz
Jeho loňská sezona byla dlouhá a těhotná událostmi a nečekanými zvraty. Přinesla nejen fantastický bronz s juniorským nároďákem, účast v české velké ceně nebo medaile v národních šampionátech, ale bohužel i zranění a období technického přešlapování. Sám o ní hovoří jako o zmatené sezoně. Zároveň se už těší na rychle se blížící letošní boje. Nešetří odhodláním stát se trvalou hrozbou soupeřům a pravidelně vozit pořádné bodové porce. Dokonce úplně změnil svou přípravu, o čemž se ostatně mohou naši čtenáři přesvědčit sami. Matěj Kůs je totiž dalším českým plochodrážníkem, který se magazínu speedwayA-Z svěřoval v exkluzivním rozhovoru.

Matěj Kůs poskytl magazínu speedwayA-Z exkluzivní rozhovor.speedwayA-Z: „Přípravy na novou sezonu jsou v plném proudu. Už příští týden se budeš prohánět na dráze v Goričanu. Jak pilně jsi pracoval a čeho bys chtěl dosáhnout?“
Matěj Kůs: „Mám svý cíle, který chci dosáhnout. Napsal jsem si je do desek a koukám do nich každej den. Příprava na sezonu je v plném proudu. Troufám si říct, že jak jsem se připravoval letos, tak nikdy. Stálo to víc než dost úsili, práce a hlavně peněz. Zamakal jsem jak na technice, tak fyzičce. Oproti loňské sezoně jsme vylepšili všechno. Měl jsem problémy s psychikou. Padaly mi motory a technika nebyla na sto procent. Z každý strany byla nějaká chyba. Postavil jsem tři nový motorky. Design bude jinej, ale ne až tak závratně, spíš jsme vychytali mouchy na tom starým. Přešel jsem na značku GM. Mám maximální podporu u Bohouše Brhela, kterej mi začal dělat motory, pomáhá je dopasovat na dráhy v Čechách i v Polsku a v zimě ze mě potil krev v posilovně. Důvod je jasnej, chci zkusit něco novýho a co když to bude lepší. Bohouš je taky dost zkušený na to, abych si nechal říct a poradit. Určitě nebudu hanit Jawu. Maximálně mi pomáhala a já jsem za jejich podporu rád. Mockrát jim děkuju a z mé strany určitě spolupráce nezanikne, budu dál nosit nápady a poznatky a říkat je klukům z vývoje. Nerad bych, abych měl zakázaný vstup přes vrátnici (smích). Proto jsme letos chtěli být fér a nešli jsme do žádné smlouvy, když jsem chtěl vyzkoušet konkurenci. Pořád jsem váhal, ale nakonec po Novém roce jsem se rozhod‘ pro konkurenci. Na to, na jaký jsem úrovni, mi vždy Jawa poskytla víc než dost a jsem jim zato vděčný, určitě z mého rámu jejich agregát trvale nezmizí. Na druhou stranu musím juniorský roky využít na maximum. Můžu už jenom doufat, že sezona 2008 vyjde dle mých představ, udělal jsem nejenom já, ale i všichni kolem mě proto vše. A že něco ukážem, protože přípravy byly nepřetržitě celou zimu od rána do večera. Myslím, že letošní rok bude zlomovej. Matěj Kůs v akci.Ukáže se, jestli jsem závodník nebo jezdec. Nebudu se moc‘ vymlouvat na techniku jako loni, ale vše bude v mých rukách. Mám už všechno, abych dělal dobrej výsledek. Jedna z dalších věcí je, že bych měl mít stálého mechanika Láďu Sobka. Bude to jeho zaměstnání. Co se týče organizace a materiální zabezpečení, běží to díky všem jako ještě nikdy.“

speedwayA-Z: „Na juniorské scéně jsi společně s národním týmem zaznamenal skvělý úspěch. Po postupu do finále mistrovství světa vaše ambice vyskočily hodně vysoko. Splnili jste je a v Abensbergu vybojovali bronz. Jaký to byl pocit?“
Matěj Kůs: „Je to super úspěch, během závodu jsme se tahali o stříbro s Angličanama. Určitě ambice před semifinále nebyly jiný. POSTUP a dostat se do finále. Určitě se to povedlo a my všichni jsme k tomu pomohli. Nikdo víc, nikdo míň, všichni stejně. Klobouk dolů před Lubošem. Přiletěl přímo nočním letem z Ruska a ztratil jeden bod. Filip jel taky pěkně. Vyřadili jsem Dány, to bylo klíčový. Já sám si krom celku cením individuální výsledek v Abensbergu z jinýho pohledu. Málokdo ví, co jsem měl za bolesti kolena a taky psychiky. Tenkrát mě měli pomoct hlavně lidi, kteří měli nejvíc z toho, že máme bronz a nejvíc se tím chlubili. Jediný, kdo dělali dál, byl táta s Marťasem a mami, která se o mě týden starala. Chtěl bych, aby všichni věděli, že za to, že jsem mohl startovat v Abensbergu, vděčím Pavlovi Kubešovi a panu primářovi Křížovi z motolské nemocnice. Původně jsem tam ani neměl jet, ale odešel jsem z nemocnice v den operace a jel do Prahy za Pavlem, který mně domluvil návštěvu s panem Křížem. Kromě problémů s orientací a motorikou nejen na dráze, ale i v autě byl tehdy největší problém koleno, ve kterém se mně za čtyři dny udělaly dva kubíky krve. Při tréninku v Abensbergu jsem to chtěl Matěj Kůs zdraví fanoušky.zabalit. Koleno se mi nevešlo do ortézy, bolelo to a nemohl jsem se srovnat s rychlostí. Když jsme byli čtyři na dráze, nevěděl jsem co. Dva metry kolem mě při tréninku projel Luboš a Filip rychlostí nula nula nic, málem jsem spad´ z motorky, jak jsem se jich lek‘. Během zimy jsem se dal do pořádku, i když pravda, bojoval jsem chvíli se závodní doktorkou na Odboru sportu, která měla nápad vzít mě papíry na auto, že ohrožuju nejen sebe, ale i okolí, a tak dál. Naštěstí jsem se z toho vyvlík‘, byla by to moje konečná, má pomáhat, a ne ničit. Měl jsem papír z nemocnice, kde jsem měl černý na bílým, že jsem zdravý, dal jsem jí ho a k ní jsem vůbec nepřišel. Teď už jsem v pořádku a všechno je, jak má být. Paměť je dobrá a orientace taky. Tenkrát jsem to podcenil. Táta říkal, ať s tím něco dělám, ale já si nechtěl připustit, že bych měl v osmnácti něco s hlavou, že bych byl poblblej a nic si nepamatoval. Jsem prostě rád, že jsem zpátky. Pomohly mně k tomu zimní cviky a pár vitamínů. O to víc mě těší výsledek v Abensbergu, kterej se poved´. Hlavní impuls byla první vyhraná jízda. Poved‘ se mi start, i když nebudu zastírat, že po tom pádu jsem měl blbej pocit na startu, ale podařilo se mi odstartovat. A v nájezdu do druhýho kola jsem objel Hliba. Kdyby se mi tahle jízda nepovedla, celej závod bych jen paběrkoval. Nebyl to jen můj výsledek, ale všech lidí kolem mě. V Abensbergu byl táta, Martin Kurz i Láďa Kalda. Nebejt Martina neměl jsem na čem jet. Dva měsíce jsem byl mimo, měl problém s nohou, chodil i jezdil v ortézách. Byla to bolest. A Martin mi dělal a dal do pořádku motorky. Vždy, když mi je připravil on, věřil jsem těm motorkám víc a nepřipouštěl, že by něco upadlo. Byl lepší psychickej pocit. Zčásti jsem je měl zanedbaný. Neměl jsem mechanika a chodil do školy. Celý to kombinovat, bylo náročný. Teď mi ve škole vyšli vstřic a až do listopadu tam nemusim chodit. Budu mít čistou hlavu a věnovat se jen závodění. Pan ředitel mi pomáhá všechno řešit. Moc mu děkuju!..“

Při odrážení útoků Hynka Štichauera.speedwayA-Z: „Jak v mistrovství světa juniorů, tak v evropském šampionátu do devatenácti let skončila tvá cesta v semifinále. Co se ve Vojensu a Daugavpilsu dělo?“
Matěj Kůs: „To byly všechno moje chyby, co jsem dělal loni a co doufám, že se povedly odstranit. Trošku jsem dospěl. Nepostup v semifinále jak ve Vojensu, tak především v Daugavpilsu byl mojí chybou a mladickou nerozvážností. Nebudu zastírat, že jsem měl v loňský sezoně pár chvil a momentů, kdy jsem cejtil, že je toho na mě moc, a ztrácel motivaci a sílu závodit. Člověk pak má sílu třeba na jednu, dvě jízdy a dost. Začal jsem v tom bejt skoro sám, stíhal jsem to časově se školou jakž takž a cejtil, že je toho na mě najednou nezvykle moc, díky mojí povaze jsem to ale neuměl řict. A ten Daugavpils byla vyloženě moje chyba. Celej rok byl rokem zmatku. Postup ze semifinále jsem si uzavřel jen tím, že jsem se hrnul dopředu a neuvědomoval si, že semifinále se jezdí na postup, ne na vítězství. Jinak bych na bedně byl nebo určitě postoupil. Letos jsem zvolil jinej systém. Celou zimu jsem na tom pracoval a doufám, že to bude vidět.“

speedwayA-Z: „V domácích šampionátech juniorů ses stal jakýmsi korunním princem. V devatenáctkách druhý, v jednadvacítkách jsi přišel na poslední chvíli o titul vicemistra, ve družstvech váš nápor za zlatem skončil předčasně kvůli zranění. Jak bys to ohodnotil?“
Matěj Kůs: Osud. Nic s tim neuděláš, už jsem řek‘, že byl špatnej rok. Letos udělat titul v jednadvacítkách i devatenáctkách. Už Filipovi musím dát najevo, že tady nejezdí plochou dráhu sám. (smích). Mám pocit, že loňská sezona se vyvíjela dobře zezačátku. V Pardubicích při národní kvalifikaci se to zvrtlo. Začly defekty, přestal jsem věřit motorce, až jsem přestal věřit i sám sobě. I přesto, že jsem neudělal pořádnej výsledek, jsem rád že ta sezona byla. Mám za sebou kus práce. V roce 2006 jsem někdy překvapil, ale pořád mě scházely zkušenosti. Porazil jsem třeba Filipa nebo Martina Málka, ale nevěděl jsem, jestli to dokážu znovu. Cejtil jsem, že je S otcem Milanem.přede mnou spousta práce, co se týče stylu a uvažování, jak si sednout na motorku. Všichni měli odjeto dvakrát tolik co já. To se mi loni ke konci sezony povedlo a nakonec mě štvalo, že sezona skončila. Rozjel jsem se na poslední tři závody. Změnil jsem styl a na podzim si začal věřit. V baráži v Polsku mi z prvního místa prd‘ řetěz, jinak bych proti Daugavpilsu dělal osm bodů. Technika a mozek mně zabránila dělat ještě víc. Myslím, že v poslední sezoně se udělala taková ta práce, která není vidět. Ale co se týče sebevědomí, udělal jsem největší skok sám v sobě. Byl bych rád kdyby se v juniorácích se škrtlo slovíčko vice. Už nechci bejt závodník, od kterýho se čeká, kdy překvapí. Je ale sice pořád co zlepšovat, aby moje body byly samozřejmost.“

speedwayA-Z: „A jak bys komentoval své účinkování v mistrovství republiky jednotlivců a dvojic? Ve Slaným jsi byl zklamaný, ale v Divišově nebyl titul daleko…“
Matěj Kůs: „Slaný byl další etapa loňský sezony. Nevím, jestli moje nepřipravenost nebo co to mělo bejt. Poučil jsem se, ale chci už koukat dopředu, a ne se užírat v tom, co jsem všechno pokazil. Měl jsem defekty, dělal jezdecký chyby. S Vláďou Dvořákem se udělal motor, kterej jel všude. Mohl jsem se na něj spolehnout, pustil jsem páčku a byl tam. Pak se zadřel, udělal se, ale už takovej nebyl a já už takovej motor neměl. Celá sezona byla zmatená. Jak jsem to říkal, nechci se už k tomu pořád vracet. Mistrovství republiky dvojic začalo panicky vlastně už nasazováním do závodů. Ríša měl jet za někoho jinýho, jak jsem slyšel. Aďa přišel o Polsko, Luboš taky. Pavel byl naštvanej, že nemoh‘ jet celej závod. Výsledek se naštěstí poved‘ a doufám, že se na sebe nezlobíme, že jsem jel s Pepou. Měli jsme štěstí, že jsme porazili Rarach tým 7:2. Markéta si přála mít oba týmy ve finále a to se povedlo. Myslím, že v té chvíli bylo už vedení jedno, kdo vyhraje. Šlo o titul a ten byl. Mám pocit, že pan Ondrašík byl před závodem přesvědčenej, když V Liberci se mu zamlouvá.nebudou problémy, že Aďa s Lubošem vyhrajou, ale v podvědomí cejtil, že my s Pepou si víc rozumíme a jsme víc sehraný a nažhavený na vítězství. O to víc mrzí, že to nevyšlo. Bylo to i cizím zaviněním rozhodčího, kterej udělal chybu a nesebral odvahu vzít rozhodnutí nazpátek. Kdo stál u pásky, viděl, že tam najel Aďa, ne já. Když si závodník uvědomí, že proti rozhodnutí rozhodčího nejde protestovat, nemá cenu dělat ňáký scény, i když se nakonec rozhodčí po závodě přizná nahlas. Samozřejmě škoda, štve to nejen mě, ale štve to i za Pepču. Určitě by byl rád za titul. Dařilo se mu na Grand Prix, porazil Chrise Harrise a na Divišov si věřil. Věřili jsme si, vyhovovalo nám to. Je to zkušenej závodník, co jezdí hlavou. Rád bych s ním jel i letos. Mrzí mě to za něj, titul mistra republiky by si zasloužil, když mu to v jednotlivcích už tři roky nevyšlo. Přeju mu letos výsledek a že už mu to klapne.“

speedwayA-Z: „Extraliga je latentním pražským problémem. Letos uplyne už pět let od vašeho posledního triumfu. Půjde s tím něco dělat?“
Matěj Kůs: „Určitě. PSK Olymp dělá letos všechno pro výsledek v extralize. Musím pochválit celej klub a taky Radka Semelu. Celou zimu se snažil utužovat kolektiv, abychom byli pohromadě. Společný večery na bowlingu a motokárách, i soustředění na běžkách jsou fajn. Určitě by pomohlo, aby za nás startoval jeden zahraniční závodník, kterej by byl leader. Olymp měl loni nejhorší výsledek v extralize za poslední léta. Každý doufá, že letos se utrhneme a uděláme výsledek. V klubu se nás snaží motivovat. Mám na určitý věci odlišnej názor, ale když se to pojme z globálu, jde nám všem o to stejný, o bednu a pořádnej výsledek. Snažíš se jak o individuální výsledek, tím pádem i o výsledek klubu, kterej mě značně materiálně podporuje. Já tuhle podporu mám a chtěl bych za ni vedení a resortnímu sportovnímu centru poděkovat. Radkovi maximálně věřím. Jdu za ním s problémy a nemusím přemejšlet, jestli mu to můžu říct, nebo ne. Máme důvěru a není třeba se bát se svěřit. Spojením Rádi a Bogase by nás v extralize mohla posunout o něco dál, myslím že dobrým směrem.“

Filipa Šiteru by rád sesadil z piedestalu českého juniorského krále.speedwayA-Z: „Premiérový šampionát tříčlenných družstev ti přinesl druhý titul kariéry. Jak na své liberecké angažmá vzpomínáš?“
Matěj Kůs: „Loni jsem vystartoval za tým Liberce, kde se o nás staral Věrouš Kollert se Sašou Kopeckým a organizačním týmem v Liberci. Všechno fungovalo, jak mělo. Za celou sezonu jsem neměl problém, že by něco nebylo. Věrouš dodržel víc, než slíbil. Měl jsem dokonce garantováno míň závodů, než jsem odjel. Závodilo se mi tam dobře, fanklub v Liberci je suprovej. Buď jsem tam vyhrál, nebo šel na držku (smích). Věrouš umí zorganizovat věci a nesmí se zapomenout na Sašu jako sponzora. Na aktuální sezonu chce Markéta postavit trojici, která pojede na titul. Bylo mně řečeno, že jsem pro sezonu 2008 leader týmu, kterej by ho měl vést (smích). Snad si neutrhnu ostudu a společně s klukama to dotáhneme k dobrýmu výsledku, aby se Olymp moh‘ pyšnit naším výkonem, a ne vyhozenýma prostředkama.“

speedwayA-Z: „V Polsku jsi loni podepsal dvouletý kontrakt s Lublinem na starty v první lize, v níž jste se neudrželi. Jak bys svou první zkušenost s ligou našich severních sousedů shrnul?“
Matěj Kůs: „Ani nevím, jestli mám bejt naštvanej, že jsem jel všeho všudy šest závodů. Na druhou stranu se jim ani nedivím, začátek se mně tam nevyved a neměli důvod mě stavět. Když jsem se bavil třeba s Kennethem Hansenem, pozvali ho jednou. Co se týče vedení, jsou to Poláci, ale na šéfa Siwka si nemůžu stěžovat. Všechno, co řek‘, splnil. I teď v zimě jsem mu měl víc věřit. Ale bylo to těžký. Nevěděl jsem, jestli Markéta pojede druhou polskou ligu, nepojede druhou polskou ligu. Byl to jeden z problémů, co jsem měl. Nechtěl jsem druhou ligu, ale vejš. Zájem projevil Ostrow. Lublin mě nechtěl pustit a jsem byl domluvenej, že by garantoval minimálně deset závodů. Když jsme vyřešili peníze, přišly zprávy, že Lublin nepojede. Nechtěl jsem zůstat volnej závodník. Byl jsem bezradnej a podepsal kontrakt v Ostrowě. Nastal problém, když se Lublin rozhod‘, že pojede a já měl dva kontrakty. Naštěstí to dopadlo dobře. Lidi z Ostrowa vzali kontrakt zpátky z Varšavy, takže mi nehrozí postih. Uvidíme, jak se v Lublinu bude dařit. Co se týče komunikace s Ostrowem, byl to asi nejprofesionálnější klub, co jsem poznal. A přeju mu, ať se jim daří. Třeba naše spolupráce vyjde příští rok. Budu to chtít mít Na přízeň fanoušků naříkat nemůže.ošéfovaný během sezony. Jinak bude zmatek a to bych nechtěl. Byl jsem potom naštvanej, že jsem podepsal Ostrow tak honem. Přišlo víc nabídek, ani jsem netušil, že jich bude tolik. Potěší to, a tak si nechám příští rok čas na rozmyšlenou do konce uzávěrky. Dřív jsem měl strach, že by si to klub rozmyslel, ale teď vidím, že když je zájem, dokážu počkat až do konce termínu.“

speedwayA-Z: „Debutoval jsi také v britské Premier League v Berwicku. Zájem o tebe byl i pro letošní rok. Proč jsi nepodepsal kontrakt?“
Matěj Kůs: „Člověk tam nemá svoje zázemí. Když jsem tam měl být, zajistil jsem si základní věci. Auto, mechanika, u koho budu bydlet, kdo mě dopraví na závody, kdo po letištích a na jaký motorce budu závodit. Když jsem tam byl, poznal, že to bez pořádnýho zázemí není ono a není růžový jako v Evropě, kde už to zázemí mám přeci jenom nějaký vybudovaný. Hned jsem si začal vážit a uvědomovat, jak najednou lehký to závodění tady je. To zranění muselo přijít. Byl jsem hrozně utahanej‘. Po závodech v Berwicku jsem dělal do noci motorky na Glasgow. Jak první závod Bonanza v Berwicku, tak dvě ligy byly rozjetý dobře. S čistým svědomím si můžu říct, že jsem neudělal ostudu. Měl jsem technický problémy. Byl jsem vpředu a dvakrát mi prasknul řetěz. Bylo hodně schválností najednou. Poznal jsem spousta lidí a naučil se trošku anglicky (smích). A děkuju Michalovi Makovskému, že mi dal k dispozici svou motorku.“

Netradiční zkušenost z Mariánských Lázní.speedwayA-Z: „V sezoně 2007 jsi zaznamenal dvě zbrusu nové zkušenosti úplně odlišného rázu. V květnu ses svezl o tréninku na šampionát republiky v Mariánských Lázních a v závodě byl náhradníkem. V červenci přišel tvůj start v pražské zastávce Speedway Grand Prix. Jak sis to užil?“
Matěj Kůs: „S dlouhou dráhou to byl takovej nápad. Strašně se mi líbí. Líbí se mi i ledy, ale štve mi tam zima. Dlouhá byla prostředek, abych poznal taky něco jinýho. Bylo to v době, kdy se mi nedařilo a byl bezradnej. Scházelo mi pár jezdeckejch prvků a myslel jsem si, že bych to odstranil, kdybych se svez‘ na dlouhý. Ale s krátkou má jen málo společnýho. Rád jsem se svezl, Zdeněk Schneiderwind mi půjčil motorku a takhle ostrej fabrickej motor jsem neměl (smích). Grand Prix je jeden z dalších cílů, co jsem si dal na tuhle sezonu. Chtěl bych svoje jméno posunout dál. Záleží to na Olympu a hlavně to záleží na mně, jak budu jezdit. Jestli se to splní, vzhledem k tomu, že pojedu za Olymp jako jedinej stabilně všechny soutěže, šanci by mi mohli dát. Za loňskou Grand Prix celýmu organizačnímu týmu v Praze a vedení díky, moc si toho vážím. Čuchnul jsem si do plochodrážní špičky a viděl, že ty lidi jsou mnohem dál. Jak technikou, tak celou logistikou. Cesta, co mladý kluci, kteří začínají, mají třeba mou úroveň, je daleká. Ale abych se já dostal na úroveň jezdců GP, je ještě mnohem delší. Takovej nekonečnej příběh. Kdo v tom není, nedokáže si představit, co je za tím stát se Leigh Adamsem.“

Matěj Kůs děkuje:
Děkuji všem fanouškům a těm, co mi věří a na které se můžu spolehnout. Velké DÍKY patří rodině, tátovi se Simonou, mamce s Pepou a celému nejbližšímu okolí, tím pádem samozřejmě Martinu Kurzovi, který mně pomohl během zimy pořádně se připravit na novou sezonu a odstartovat ji. Patří mu velké DÍKY, Marťo. Mechanikovi za práci. Díky také patří AK Markéta a Resortnímu sportovnímu centru Ministerstva vnitra. Sponzorům Michalovi Stárkovi a jeho MPM, od kterého mám to nejdůležitější, motory a přátelství. Vláďovi Potužákovi a jeho Bluesmoke.cz . Děkuju společnosti Fuchs Oil a panu Heršálkovi a Cholenskému. Dále Pepíčkovi a jeho FOXINTERIER, Alanovi Zubrovi za dvě kompletní spojky LZ, maximální profesionální přístup a super chlápka i kamaráda. Mílovi Černému a jeho firmě BAUD a jejich celoroční internetové připojení. Panu Kohútovi. Panu Vopatovi s jeho ženou, s kterou máme společný den narození (smích) a jejímu Květinovému studiu BELLIS. Autodopravě R+R, společnosti JAWA Divišov, Pavlovi Kubešovi, Tomáši Wankemu za správu www stránek a ať s tím už konečně pohnou!!! (smích).

Díky MKR

Matěj Kůs v akci.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Bronz juniorského nároďáku vnímal i z jiného úhlu pohledu.


Hledáte něco?

Použijte tento formulář:

Základní informace